Tři staré osamělé babky seděly na lavičce. Dlouho mlčely. Pak jedna babka řekla: „Čekáte na někoho?“ „Ne,“ odpovědela druhá. „No, nebo ano, vlastně čekám na někoho pořád, ale ani nevím na koho.“ „No jo,“ povídá třetí babka. „Já taky.“ Zadívala se na své boty, pohupující se těsně nad zemí. „A navíc stejně vždycky čekám zbytečně.“ „Já vlastně taky,“ povídá první babka. A znovu se na dlouho odmlčeli.