Jsem šílený, volá pavouk a mává nohama, kterých má mnoho. A je opravdu strašný, když ho znásobí oči much. ––– Někdy není zbytí a člověk se musí ponořit sám do sebe, neboť jedině tam je v onen moment pravda. Je to možná sobecká nutnost, která se považuje za umění. Na otázku "proč" odpovídám "proto", zaníceně. Doufám, že mnozí neporozumí. Věřím, že přesto je možné pochopit. V zobrazení tíživé, ale magické všednosti, která se vzpíná oku realisty, lze uvidět nesmírnou krásu, pro kterou jedině má smysl žít. Spatřit ji ale současně znamená zaplatit vysokou cenu, často tu nejvyšší.