JAMU v Brně - Aktuality - Studenti muzikálu z Divadelní fakulty JAMU nazkoušeli činohru

Studenti muzikálu z Divadelní fakulty JAMU nazkoušeli činohru  

Činoherní inscenací se uvedou studenti čtvrtého ročníku Ateliéru muzikálového herectví na Divadelní fakultě brněnské JAMU. Ve školním Divadle na Orlí se adepti muzikálu představí ve hře YOU od současné ruské autorky Olji Muchiny. Premiéra se uskuteční 8. dubna v 19 hodin a po nadcházející čtyři dny se konají reprízy inscenace v režii Barbory Chovancové.

YOU bude čistě činoherní inscenací, i když bude zčásti doprovázena autorskou muzikou Hany Foss. Muzikáloví herci podle režisérky dostali možnost prověřit své schopnosti při přípravě jiného žánru, než se kterým běžně pracují. Navíc jde v této sezoně v Divadle na Orlí o jedinou studentskou režii i dramaturgii. Kromě scénické hudby zazní i všemi herci zpívaná kvazi lidová píseň na text básně Sergeje Jesenina. Hra YOU pochází z roku 1997 a do češtiny přeložena o tři roky později Vlastou Smolákovou, která se osobně nedělní premiéry zúčastní.  Vše se odehrává v malém bytě v Moskvě, která má v této autorské optice zvláštní sílu a nutí postavy neustále se k městu vztahovat. „Příběh lze skutečně jenom naznačit. Jsou to střípky ze životů postav, které se ocitly v jakémsi zlomovém bodě jejich života?“ doplnila studentka dramaturgie Eva Lietavová. Autorský styl moskevské rodačky Muchinové je podle dramaturgyně velmi poetický, plný fantastických představ a absurdností. „Navenek jsou slova jejích her lehká, zdá se, že nikdy nedopadnou až na zem, ale ukrývá se pod nimi vždy trápení a nesplněné touhy,“ doplnila Lietavová.

Muchina bývá často označována jako současný Čechov v sukních. Hra YOU je dokonce jakési volné pokračování Tří sester. Dokonce jedna z postav se jmenuje právě Sestra. A jiná z figur je zase jasným odkazem na učitele Semjona Medvěděnka z Čehovova slavného Racka Je tady už dlouho po svatbě se svou Mášou, která ho ale pořád nechce. „Pro nás je asi nejdůležitější motiv strachu a neschopnosti postav skutečně něco udělat proto, aby změnily svůj život a nalezly štěstí,“ doplnila dramaturgyně.

Aktéři hry se otkávají v malém moskevském bytě a snaží se ukrýt před realitou, která je za okny. „My ze všech tematických linií nejsilněji sledujeme téma války. Té, která otřásá tabulkami skla, zatímco se doma snažíme být šťastní. Předkládáme téma, které v nás generačně rezonuje. Jak se totiž postavit k tomu, že se na Ukrajině nebo v Sýrii válčí? Můžeme si dovolit před tím zavírat oči,“ ptá se režisérka Chovancová.

Na jevišti Divadla na Orlí čeká diváka scénografický řez malým bytem (nejspíše v panelovém domě) se stěnami z průhledné slídy a ústřední fototapetou. Pobývá tady až směšně velké množství osob. Řešení se podle scénografky a kostýmní výtvarnice Karolíny Srpkové záměrně pohybuje na hranici scénografického klišé. „Fototapeta je kotevním místem pro parazitní romantizování a sentiment. Přitom venku podle všeho zuří válka! Ale co oči nevidí, to srdce nebolí. Postavy si žijí jako v pohádce. Když se kvůli tomu, co se děje venku nedá dívat z okna, dá se chlácholit pohledem na tapetu,“ dodává ke své scéně Srpková. Její kostýmní řešení vychází z poetiky malby ruského malířství 50. a 60. let, kdy se uplatňovaly syté barvy a jejich vzájemná kombinace. „Jedním z hesel scénografického řešení byla nostalgie. Komplexní celek vlastních vzpomínek, zkušeností a idealizovaných představ, nekriticky porovnávaných s přítomností,“ uzavřela Srpková.

Mgr. Luboš Mareček

marecekjamucz